Hypnóza a práce s úzkostí

Jedním z nejpalčivějších témat mé terapeutické praxe jsou záchvaty úzkosti a paniky. A přitom je to problém, který je dobře zpracovatelný a vždy se dá udělat něco, co klientovi pomůže a zlepší mu to kvalitu života. Proč jsou tedy záchvaty úzkosti tak časté a proč lidé přichází, až když je začnou omezovat v běžném životě?

Ujištění typu: "Nemáš čeho se bát", nebo dokonce bagatelizování: "Ty toho naděláš, jiní jsou na tom ještě hůř.", nepomáhá. 

 Úzkost doprovází strach, který je obvyklou reakcí na krizovou situaci, kdy nám nevědomí dává informaci, že se kolem děje něco, co stojí za pozornost. Pokud dlouhodobě přehlížíme fakt, že kolem nás nejdou věci tak, jak jsme si přáli a upřednostňujeme pohodlí druhých před svými potřebami, může se stát, že nakonec se vyčerpají naše zdroje a přepadnou nás úzkost a panika, které zdánlivě nemají jasnou příčinu. Postupem času se naše citlivost mění v přecitlivělost, z běžných věci se stávají nepřekonatelné problémy. Ze společenské bytosti plné energie a radosti se stává uzlíček nervů, který se izoluje od sociálních kontaktů. Úzkost nám pak postupně brání i v běžných činnostech jako je nakupování, péče o domácnost, setkávání se s přáteli nebo jen venčení psa. Lidé pociťují strach z neznámého nebo domnělé hrozby. Ujištění typu: "Nemáš čeho se bát", nebo dokonce bagatelizování: "Ty toho naděláš, jiní jsou na tom ještě hůř.", nepomáhá.

Tak dlouho naplňujeme potřeby druhých a potlačujeme ty naše, až nám nakonec tělo musí říci NE. 

Co tedy za vzniku úzkostí stojí? Většinou je to absence vnitřní reflexe toho, co já chci, co se děje kolem mě a zda jsem s tím v souladu. Obvykle se od klientů dozvídám, že jsou v životě nespokojení, dlouhodobě jim něco chybí nebo nejsou šťastní ve svých vztazích. Zjednodušeně se tak dlouho starali o potřeby a štěstí druhých, až zapomněli, že mají i potřeby vlastní, které je nutné naplňovat, aby získávali vydanou energii zpět. Klienti s úzkostí bývají často velmi empatiční a naučení pečovat a starat se o druhé. Až s neuvěřitelnou intenzitou vnímají potřeby druhých, často vykonávají pomáhající profese nebo se jinak společensky angažují, jsou středobody svých rodin. Najednou je přepadne ochromující strach a úzkost, který je začne svazovat doma a ztrácí tak schopnost nadále vykonávat denní povinnosti i radovat se z každodenních maličkostí.

Psycholog dokáže úspěšně klientovi pomoci odhalit příčinu úzkosti a jak jí předcházet.

Jak se tedy úzkost projevuje? I přesto, že má psychologický původ, projevuje se především silným fyzickým nepohodlím doprovázeným zúženým dýcháním a bolestí na hrudi, pocitem, že se nemohu nadechnout, vnitřní prázdnotou a pocitem, že končí život. Tělo se třese, srdce silně buší a motá se jim hlava, mají pocit, že omdlí, stáhne se jim žaludek a je jim na zvracení. Úzkost zkrátka bolí a proto je jí potřeba věnovat dostatečnou pozornost. Dobrá zpráva je, že to není konec světa, záchvat časem odezní a my můžeme svou prací zkrátit jeho trvání. Vše je řešitelné a je dobré si v této situaci nechat pomoci odborníkem, který nám pomůže záchvaty zvládat a předcházet jim.

Hypnóza pomáhá klientům najít klid a pochopit své nevědomé procesy.

Co tedy dělat, když nás přepadne úzkost? Základním pomocníkem pro ovládnutí vlastního těla je práce s dechem, jeho zpomalení a soustředění se na roztáhnutí hrudníku při každém nádechu, pomalý nádech do břicha a soustředění pozornosti k uvolnění se při výdechu. Důležité je si uvědomit a dokázat rozpoznat přicházející záchvat. Klíčové je nepřehlížet svoje potřeby - tím je možné záchvat zastavit už v zárodku a výrazně zkrátit jeho trvání. Práci s tělem a obrácení pozornosti na sebe je potřeba pravidelně trénovat a tím prohlubovat i znalost sama sebe.

Již první transový stav napomáhá člověku uvolnit svou mysl a výrazně snížit četnost záchvatů i jejich intenzitu.

Jak do toho zapadá hypnóza? Pro práci s úzkostí je hypnóza velmi účinným a rychlým pomocníkem ke zvládnutí krize. Hypnóza pomáhá uvolnit tělo a napojit se na vlastní potřeby jak fyzické, tak duševní. Klient má možnost nahlédnout hlouběji do své duše a pochopit své nevědomé pochody, které se vědomému já zdají nevysvětlitelné, přicházející v neočekávanou chvíli. Již první transový stav napomáhá člověku uvolnit svou mysl a výrazně snížit četnost záchvatů i jejich intenzitu, zlepšuje kontrolu nad jednotlivými atakami a vrací ztracenou radost ze života, často se i výrazně zlepšuje kvalita spánku. S opakujícími konzultacemi předávám kompetenci do rukou klienta, ten se postupně učí s atakami pracovat a následně jim i předcházet. Samozřejmě to souvisí i s prací vědomou, změnou životních postojů i způsobů komunikace se sebou i svými blízkými. Opuštění strachu a nalezení vlastní rovnováhy tak časem blahodárně působí i na klientovo okolí, vztahy se narovnávají a vrací se radost ze vzájemné komunikace a pozitivní prožívání životních událostí, které vždy ocení i klientovo okolí.

Mgr. Tereza Žaloudková

Psycholog a hypnoterapeut